Cestu do Velké Británie jsem podnikla s plzeňskou cestovní kanceláří Intertrans v období 5.8.-11.8.1996.
Naše cesta začala v 7.00, kdy jsme odjeli z Centrálního autobusového nádraží v Plzni směr Rozvadov - Frankfurt - Köln - Cáchy a pak už jsme byli v Belgii. Naše první zastávka byla v Bruselu, kam jsme dorazili kolem 19. hodiny. Prohlédli jsme si Velké náměstí, na kterém se konají různé slavnosti při kterých je celé náměstí zasypáno květinami, které vytváří zajímavé ornamenty. Náměstí dominuje radnice s Archandělem Gabrielem na kupoli. Celá radnice je vyzdobena více jak 100 sochami. Bohužel byla právě v rekonstrukci, takže jsme ji nemohli vidět v plné své kráse. Kolem náměstí je mnoho cechovních domů, naproti radnici je palác, před kterým byli popraveni povstalci. V podloubí jednoho z domů je socha svatého, o které se říká, že pokud si ji pohladíte od hlavy k patě a k tomu ještě andílka a psa, kteří jsou u něj, tak se Vám splní přání. Vyzkoušela jsem to, ale bohužel zatím se mi přání nesplnilo, tak nevím jak dlouhá má být čekací doba:-). Pokračovali jsme ke Galerii krále a královny. Jedná se o zasklené malebné uličky vyzdobené mnohýma vlaječkama.
Symbolem Bruselu je čůrající chlapeček, který je při slavnostech oblékán do různých šatiček a že jich je prý dost. Proslavil se tím, že město zachránil před výbuchem tím, že počůral doutnák a tím pádem připravená výbušnina nevybuchla. Už jen z autobusu jsme zahlédli Atomium se svými devíti kupolemi.
Další zastávkou ještě toho dne bylo městečko Bruky, kterému se také říká Benátky severu. To opravdu souhlasí, protože všude jsou kanály po kterých jezdí spousta loděk. Dorazili jsem sem sice pozdě večer, ale byla to aspoň pěkná romantická procházka. Prohlédli jsme si Tržní palác a Rybí tržiště. Belgie je známa svými krajkami a pralinkami, o čemž není pochyb ať už jsme se podívali kamkoli, všude ve výlohách se to krajkami a pralinkami jen hemžilo.
V 0.30 jsme se v přístavu Ostende nalodili na trajekt jménem Princ Albert. Cesta trvala 4 hodiny, ale s časovým posunem o 1 hodinu nazpět to vyšlo na 5 hodin:-). Vylodili jsme se v přístavu Ramsgate, kde jsem dostala svoje první razítko do cestovního pasu:-). Začala cesta převáně po Jižní Anglii. Aby vše neprobíhalo hladce, měli jsme cestou menší poruchu autobusu, musela se vyměnit řemenice, ale jinak byla celá cesta bez poruch.
Kolem 8.30. jsme dorazili do univerzitního městečka Cambridge, kterým protéká říčka Ken, po které je samozřejmě mo6né se projet na loďce. Prohlédli jsme si Peter's Colleg - nejstarší kolej, postavenou již ve 13. století, dále King's College - nejkrásnější kolej, kterou nechal postavit Jindřich VI., Margaret College, Trinit College - postavena Jindřichem VIII. Zajímavostí je i matematický most, který je celý postaven ze dřeva, jiný materiál užit nebyl. V 11.30 jsme dorazili do katedrály v Ely. V přilehlých domech byla dříve Queen's Cathedral, dnes zde sídlí vedení King's College z Cambridge. Je zde i dům, kde žil Oliver Crommwell.
Mezi 15. a 18. hodinou jsme si prohlédli hrad Warwick a musím říct, že to bylo něco úžasného. Hrad je obklopen obrovskými zahradami. Lidé, pravděpodobně studenti, kteří jsou zde zaměstnáni, jsou oblečeni v dobových kostýmech a předvádí různé souboje, hry, dokonce i mučení. Prohlídka neprobíhá, tak jako u nás, ale člověk si může jít kam chce kdy chce. Na dokreslení situace jsou komnaty doplněny voskovými figurínami bývalých obyvatel hradu. Opravdu velmi poutavé a zajímavé. Hlavně jsou tam obrovské hradby po kterých se můžete procházet.
V 19.30 jsme se ubytovali v Birminghamu v hotelu Campanele a protože jsme byli pořádně utahaní, tak jsme ani nešli na večerní procházku městem.
Tento den jsme začali prohlídkou Shakespearova roditě Stradford upon Avon. Prohlédli jsme si jeho rodný dům, dům jeho vnučky Nash a území, na kterém stál dům ve kterém zemřel. Divadlo a zahradu, ve které jsou sochy hrdinů jeho děl. Ve Stradfordu je také Harwardův dům, ve kterém žil zakladatel Harwardovy univerzity. Na programu byl dále Oxford. Zde jsme navštívili Oxford story, byl to takový poutavý průjezd historií města s výkladem do sluchátek, ale je to tak názorné, že i lidé kteří anglicky neumí, tak to pochopí. Tak jako v Benátkách, i zde je Most vzdechů. Tento je však pojmenován podle toho, že po něm chodili studenti na zkoušku a ze zkoušky.:-)
Navštívili jsme i nejznáměj3í kolej - Christ Church College, kde studovalo mnoho slavným lidí. Pro zajímavost, dokonce i Mr. Bean. Je zde nádherná obrovská jídelna, kam musí studenti povinně 2 krát až třikrát týdně chodit jíst. Na katedrále ve 21.05 zvoní zvon 101 úderů. Číslice 101 vyjadřuje počet studentů, v době kdy byla College postavena a těch 5 minut znamená to, že Oxford je vzdálen od Greenwiche právě o 5 minut. Ve 21.05 museli být všichni studenti na koleji. Dominantou Oxfordu je i velká knihovna s mnoha areály, když se otevírala její jedna velká část, tak se při oslavách utratilo zhruba tolik, kolik stála samotná stavba.
Ubytováni jsme byli opět v Birminghamu.
Projížděli jsme městem Marlborough, kde má být údajně hrob kouzelníka krále Artuše, Merlina. Zastavili jsme se u West Kenneth Long Barrow, což je pohřebiště 30 bojovníků. Je to jeden z mnoha zatravněných kopců, kterých je tu povícero.
Další zastávka byla v Avebury, jedna z mnoha megalitických památek Anglie. Jsou zde asi největší kamenné kruhy a val. Odpoledne mezi 13. a 16. hodinou jsme navtšívili městečko Bath. Jedná se o bývalé římské lázně zasvěcené bohyni Minervě. Byly rozděleny na ženskou a mužskou část. Voda zde byla horká, vlažná a studená. Městem protéká také řeka Avon na které je vybudován zajímavý trojstupňový splav kaskádovité stavby. Přes řeku je postaven i most na kterém jsou postaveny domy, to se také hned tak někde nevidí. Po 17. hodině jsme si ještě stačili toho dne prohlédnout ve Wellsu obrovskou katedrálu vyzdobenou více jak 300 sochami. Hlavní loď má zajímavou architekturu ve tvaru nůžek, venku i uvnitř jsou pěkně vyzdobené hodiny. Ke katedrále přiléhá kolej církevních studentů a biskupský palác. Cestou do Cardifu, hlavního města Wellsu, kde jsme opět nocovali, jsme projížděli Bristolem, kde je 5 km dlouhý most přes ústí řeky do moře.
Kolem 10. hodiny jsme dorazili k mému vysněnému Stonehenge, nejstarší a nejznámější megalitické památce na světě. Dalším bodem programu byla Salisburská katedrála, ve které je uložen originál listiny lidských práv Magna Charta. Ve 14.30 jsme dorazili do Portsmountu, kde je nádherné námořní muzeum. Je zde válečná loď Warrior z roku 1860, ve své době největí svého druhu, kterou si můžete úplně celou prolést od kotelny po vrchní palubu a hlídkové můstky. Druhou lodí je Rose Mary, která byla v 70. letech vytažena z moře, a je zde vystaven její vrak spolu s předměty, které na ní byly nalezeny. Třetí a asi nejvzácnější lodí je Victory admirála Nelsona. Do té jsme se bohužel nedostali, protože vstup do ní se musí dlouhou dobu předem objednávat. Posledním městem, které jsme si ještě toho dne prohlédli a kde jsme i nocovali byl Brighton, kam jsme dorazili kolem 19. hodiny. Byl to jediný večer, kdy jsme byli přímo u moře, ale zrovna bylo špatné počasí. Pláž zde byla sice kamenitá, ale pěkná, škoda. V tomto městě je palác v indickém stylu, do moře zabíhá molo se zábavným parkem. Ubytováni jsme byli v hotelu Duddley, který je nádherně starodávně zařízen.
Tento den byl zasvěcen hlavnímu městu, Londýnu.
Nejdříve jsme autobusem projeli celým historickým centrem města a poté jsme se
vydali pěšky po památkách. Nejprve jsme si prohlédli St. Paul's Cathedral a
pak jsme se přesunuli k Toweru, kde jsme si prohlédli korunovační klenoty a
to bez fronty, protože jsme tam přišli celkem brzy ráno. V Bílé věži jsme si
prohlédli výstavu mučednického náčiní. No a nedílnou součástí jsou Beefeatři
a s jedním jsem se dokonce vyfotila, jak sami můžete vidět. Tower Bridge byl
bohužel sklopený, ale to by byla velká náhoda, kdyby jsme jej viděli jinak.
Pak jsme se přesunuli metrem na Westminster Abby. Zde je dokonce pamětní deska
českým vojákům, pak deska neznámému vojínovi, W.Churchilovi. A tyto pamětní
desky se zde ještě vyrábí a každý si to může vyzkoušet. Take jsme se prošli
kolem Big Benu a parlamentu k Downing Street No. 10, sídlu Královské jízdní
gardy, Admirality, prošli jsme nejstarší park James's Park k Buckinghamskému
paláci, dále kolem domu obývaném princem Charlesem a na Piccadily Circus.
Zde jsme opět nasedli na metro a přesunuli se na Baker Street, Sherloka Holmese
jsme bohužel nepotkali :-). Odtud jsme šli do Mme Tussaud's Museum, kam jsem se
strašně moc těšila. Vzfotila jsem se tam s kolegou Einsteinem. Pak následoval
další přesun metrem na Piccadily Circus a pěšky kolem Planet Hollywoodu ke
švýcarské ambasádě na Lincester Square a okolo Národní galerie na Trafalgar
Square nad kterou ční socha admirála Nelsona, kolem jsou 4 velcí lvi. Dívky
pozor! Říká se, že když kolem nich projde panna, tak mrknou.:-) Odtud od
Kanadské ambasády jsme již odjížděli směrem domů. Jeli jsme kolem Greenwidge,
kde je nultý poledník. Ve 22.00 jsme se v Ramsgate nalodili na trajekt do
Ostende, kam jsme dorazili ve 3 hodiny ráno. Tento trajekt se jmenoval královna
Astria. Během cesty jsme měli jen
menší zastávku v německém Rothenburgu.
A 11.8.1996 v 19.30 jsme ji byli v Plzni na autobusovém nádraží.