Řecko 2000

Tuto cestu jsme podnikli v termínu od 9.8. do 21.8.2000 ve složení: Tomby, jeho bratr Honza, další Honza a jeho sestra Eva a já. Ano dalo by se začít slovy "Bylo nás pět"... Cestu na Korfu a zpět jsme podnikly s cestovní kanceláří ČuTour, mezičas jsme si již plánovali sami na vlastní pěst.

6.00 Čekáme na autobus a čas si krátíme debatami na téma nejtěžší batoh, přebytečné věci, zapomenuté věci, nově zkrachovalé cestovní kanceláře, trudnomyslnost - nemáme míč :-(
6.20 Autobus konečně přijíždí a tak v 6.27 nabíráme kurs Korfu.
9.00 Nabrali jsme brňáky a podnikly bojovou hru " Kdo najde WC" - dalo to zabrat, ale nakonec jsme byli úspěšní.
10.00 Zastávka u benzinky v Mikulově, kde bylo fajn - hráli tam totiž Queeny:)
11.00 Bezproblémový přejezd rakouských hranic.

8.00 Příjezd do italského přístavu Brindisi. Je opravdu dost velké teplo.
10.45 Odrazili jsme od břehu na trajektu Blue Bridge společnosti Blue Star Ferries a čekalo nás 8 hodin plavby. Voda je překrásně tmavomodrá, sluníčko připaluje, na teploměru bylo 32 stupňů a to bylo pod mrakem. Našim opalovacím krémům je v autobuse moc fajn. Tombyho napadl imperialistický brouk. Zalíbilo se nám dělat jámas (zatím z českých zdrojů firmy Stock Plzeň Božkov) Na trajektu jsem nějaký čas proklábosila s kapitánem Panosem Zissisem - blonďaté dívenky bacha na něj:-) Stále mě nabádal abych mu zatelefonovala a abych ještě někdy přijela do Řecka, že plavbu po moři mám zajištěnou. Na zpáteční cestě máme prý jet opět s ním, ale o tom bohužel nerozhodujeme my, ale naše cestovka. Každopádně jsem měla možnost si prohlédnout kapitánský můstek s veškerým vybavením, kajuty a dostala jsem coca colu a buráky:). Mezitím zbytek naší bandy viděl malého delfínka na levoboku. Na trajektu jsme ještě provedli změnu času o hodinu dopředu, takže do řeckého přístavu na Korfu jsme dorazili v 18.30 tamního času.
19.00 Zakoupili jsme lístky na trajekt do Patras za 5800 GRD na osobu u společnosti Minoan Lines. Trajekt měl jet až ve 23h a tak jsme chtěli najít nějakou hezkou pláž a tam strávit zbytek času. Bohužel všude je děsný binec, spíš než pláž to vše připomínalo skládku. Troufla jsem si akorát tak vycárat v moři nohy a posbírat nějaké mušličky, kterých tam byla spousta. Místo koupání jsme se tedy aspoň navečeřeli, zatím ještě z vlastních zdrojů. Nakoupili jsme vodu, víno a psa filipsa. Přidal se k nám v čekárně a očividně očekával něco k snědku, ono všude v Řecku je děsně moc toulavých psů a jakmile je pohladíte nebo jim dáte něco k snědku, už se jich nezbavíte. Každopádně jsme měli při čekání o zábavu postaráno.
Po 22.h začal hezký ohňostroj, takové vřelé přivítání jsme ani nečekali.:-)
23h odrážíme od břehů směr Patras trajektem Fedra. Osprchovali jsme se a začali popíjet víno, nebo spíš to, čemu se zde víno říká. V kombinaci s jejich vodou Bíkoš je to smrtelný nápoj. Byli jsme po těch 2 dcl pěkně vysmátí.

6.30 Budíček, přece jen jsme v Patras měli být v 7h a přejet jsme nechtěli.
7.30 jsme konečně dorazili do Patras, v Řecku se ten čas opravdu nebere tak vážně. Snažili jsme se opět najít nějakou pláž, tentokrát stačila nějaká, nemusela být ani pěkná. Ti Řekové jsou pěkná čuňata. Nakonec jsme nějakou našli. A řeknu vám, je to moc úžasná věc, taková koupel po ránu v moři - vřele doporučuji. Po vydatné koupeli se vydáváme hledat vlakové nádraží. Nakonec jedeme raději autobusem, je sice dražší - 2550 GRD, ale zato jezdí každou půl hodinu a vlak nám jel až za 3 hodiny. Byl sice jen za 1000 GRD, ale my jsme se již těšili na ty památky:)
13.30 jsme vystoupili v Korinthu, raději napíšu v Novém Korinthu. Mysleli jsme si naivně, že staré památky se lehce najdou a každý o nich ví, ale opak byl pravdou. Ptali jsme se nesčetně lidí a každý nás posílal na opačnou stranu. Že by všichni byli podplaceni, aby měly taxíky a autobusy tržby? Zkrátka se muselo jet ještě dalších 10 km, za 250 GRD do Starého Korinthu. Takže přece jen nějaký úspěch. Ruksaky jsme si na nátlak paní pokladní nechali u její budky. Časem jsme zjistili, že je to naprosto běžný postup a nikdy se nám nic neztratilo. V archeologickém areálu můžeme vidět trosky různých staveb. Za zmínku stojí hlavně Octaviin chrám, Apollonův chrám - zachovalo se z něj 7 dórských sloupů, původně měl chrám po délce 15 sloupů a po šířce 6 -, antické divadlo, starověká studna s pramenem Glauké. Nelze také vynechat muzeum, ve kterém je expozice keramiky a plastiky. V areálu rostl i fíkus, takže jsme se osvěžili čerstvými fíky. Udělali jsme pár fotek a vyrayili zpět. Cesta od památek byla zajímavější. Autous měl jet až za hodinu a tak jsme si řekli, že půjdeme pěšky, přece zkratkou to nemůže být 10 km a ten autobus to tu různě šněroval. Tak jsme šli a šli a stále nic, pořád jen citrónové, olivové a révové plantáže. Nějaké ty hrozny jsme si natrhali. Nakonec jsme zjistili,že do Nového Korinthu je to fakt 10 km. Míjeli jsme tamní kemp, ale byl dost drahý - 1100 GRD na osobu. Rozhodli jsme se tedy povečeřet a pak se utábořit na pláži. Aale kde najít nějakou tavernu, když jsou všude jen plantáže? Nakonec jsme našli jednu moc hezkou a hlavně tam byl skvělý šéf, kterého fascinoval Honza se svými hustými blonďatými vlasy. Stále mu říkal, že ani nepotřebuje polštář. Dali jsme si řeckou specialitu Souvlaki - vepřové maso na způsob ražniči, ale s jejich kořením, a k tomu jejich krajové víno - to se již dalo pít. Od pana šéfa jsme dostali ještě zdarma dvě lahvinky. Slovo dalo slova a pan šéf nás nakonec nechal i přespat u něj v zahradní restauraci pod stromy, když jsme mu oznámili náš plán spát na pláži:-) Řekové jsou opravdu velmi pohostinní. Pan šéf měl ještě psa, který byl děsně hravý, něco mezi retrievrem a labradorem, a ten s námi pořád laškoval. Den mě celkem zmohl a tak jsem šla spát o něco dříve než ostatní. V noci nás překvapil jeden jediný déšť, který jsme zažili, trval asi 10 minut. Někteří nadšenci stavěli stan a ostatní pokračovali v klidu ve spánku.

8.30 Budíček. Pan šéf otevíral v 9h, tak jsme museli být sbalení, abysme neodpuzovali zákazníky:-). V hospůdce jsme ještě posnídali - chléb, džem, máslo, ledová šťáva a vynikající nescafé. U hospůdky byla úžasná pláž, vlastně nejlepší, kterou jsme během cest potkali. Následovalo tedy skvělé cachtání.
V 11h úprk na autobus, ale zjišťujeme, že nám těsně ujel, ten který nám byl doporučen. Ještě že nám ujel, byli jsme totiž posláni omylem do Starého Korinthu a my jsme tentokrát potřebovali do Nového Korintku. Při čekání jsme tedy měli ještě dost času zpovídat dalších 10 Řeků a udělat si závěr, že vlastně musíme jet na opačnou stranu. Autobus samozřejmě jel jinak a ne podle jízdního řádu, tentokrát však v náš prospěch. Zkrátka v 11.30 přijel autobus, který má jet v 11h. Ještě že tak, protože jinak bychom nestihli vlak do Mykén, které byly naším dalším cílem.
12.26 Odjezd vlakem do Mykén za 370 GRD.
13.30 Příjezd do Mykén a od této chvíle padají skoro všechny naše plány. Potkali jsme "našeho Řeka" a ten nám naplánoval další 2 dny, nabídl nám ubytování v jeho rozestavěném bytě a vše co mohl. Hlavně nám doporučil na tento den návštěvu řeckého divadla Epidaurus.
V 15h jsme se tedy ubytovali u něj, přinesl nám židle i stůl. V 17h jsme šli čekat na autobus, který má jezdit někdy kolem 17h. Ano přijel již v 18.15:-) Nejprve jsme museli zajet do Argosu a z Argosu (250) v 19h autobusem na Epidaurus (1500GRD tam i zpět). Měli hrát nějakou hru od Sofokla. Lístky měly být v pohodě k dostání, ale ouha, bylo vyprodáno - 14000 míst a my jsme se tam nedostali:-(. Tento den totiž byla premiéra. Paní pokladní tvrdila, že po dobu 30 let, co zde pracuje,se něco takového ještě nestalo. Stále jsme ještě s několika desítkami lidí čekali, jestli nás tam nakonec nepustí, ale ono ne. Řečtí policisté jsou neoblomní a Řekové se neumí cpát a tlačit. Sskoro jsme jim tam chtěli předvést 2. sametovou revoluci. Ve frontě jsme potkali jednoho Čecha žijícího již půl roku v Řecku, takže nám překládal, co se tam děje a dělali jsme si tam s ním srandu a křičeli česká hesla. Když nás policisti opravdu začali rozhánět, tak jsme odešli a vrátili se až po skončení představení abychom alespoň viděli to divadlo, když už ne tu hru. Divadlo má údajně nejlepší akustiku a patří k nejzachvalejším v řeském světě. Pro znalé Plzně, je to o něco větší než plzeňský letňák:-) Autobus s námi nakonec odjel něco málo před půlnocí a v Argosu jsme byli v 1.30. Chtěli jsme jet zpět taxíkem, ale taxíkář odmítl vzít do auta 5 lidí. Museli jsme tedy čekat do 2.46 na vlak. Spát jsme šli dost pozdě.

Po 10h jsme se probrali a postupně vysprchovali. A pak to nastalo. Odpad nebyl ještě plně funkční, takže nastala v bytě menší potopa, ale zažehnali jsme ji s hadrem v ruce:-).
13.00 Vyrazili jsme k "našemu Řekovi" a dali si menší občerstvení - řecký salát, caciky, luskový salát a vínečko. Po jídle nám přinesli ještě meloun, jak bývá v Řecku zvykem - a frapé s čokoládovou zmrzlinou, to se náš Řek vytáhl:-) Přišli jsme na to, že náš ubytovatel je děsně moc podobný Klingerovi ze seriálu M.A.S.H.
Byla jsem jmenována na Jo-Hanku fon Krokodýlof
16.15 Odchod směr Mykénské šutry. Vstup 1500 GRD. Podle řeského bájesloví založil Mykény Perseus a pak v něm přebýval Agamemnon. Nejprve jsme byli v Atreyově hrobce nebo též Atreyově pokladnici, která pochází ze 14. stol. před kristem. Zahráli jsme si zde na mrtvolky a pak vyrazili k paláci Agamemnona. Mykény pochází z doby 1700-1100 let před Kristem. Palác má charakter pevnosti a obývala jej pouze vládnoucí třída. Řemeslníci pobývali za hradbami. Za podívanou stojí Lví brána asi 3 m vysoká, hrobky a celý královský palác. Některé kameny jsou zde skvěle vyblýskané, jak na nich tisíce let stále někdo sedá a sedá. Z nejvyššího bodu byl nádherný pohled na zbytek stavby a široký hornatý kraj kolem. Oni věděli, kde si to sídlo postavit. Nejen výhled kolem, ale i opalování tam bylo skvělé. Zdrželi jsme se až do zavírací doby, která byla v 19h, skoro nás tam odsud museli vyhnat. "Náš Řek " byl spokojen, že tentokrát se nám výprava zdařila a že se nám tam velmi líbilo. Znaveni jsme zažli na večeři, místní specialitka, pečené prase.
"Náš Řek" sehnal dal3í podnájemníky, takže máme spolubydlící, ale oni spí na střeše a my na balkoně. V místnosti se totiž opravdu spát nedá, je strašné vedro. Odešla jsem spát poněkud dříve a prostudovala jsem alespoň průvodce, co nám říká o Athénách. Spát se šlo kolem 00,30 a debatovalo se na zvláštní téma - sebevraždy.

9.30 Budíček. Všichni měli stále spoustu času, že jsou hned hotovi a nakonec jsme měli co dělat abychom stihli vlak do Athén. Po snídani jsme šli zaplatit a rozloučit se s naším milým Řekem. Byl to fakt úžasný člověk, ani se s námi nechtěl nechat vyfotit, že si prý raději máme vyfotit to místo, protože to zůstane stejné, ale lidé se mění. Nakonec se nechal přemluvit a my jsme se mu za odměnu zapsali do návštěvní knihy.
11.14 Odjezd do Athén. Během cesty jsme viděli z okna Korintský průplav - děsná díra:-), hloubka 80m, délka 6300m. Cesta byla úmorná, děsné vedro a žádné osvěžení.
14.00 Příjezd do Athén. Hned na nádraží nás odchytl jeden černoch, jestli máme zájem o ubytování za 2000 GRD na hlavu na střeše hostelu. Zdálo se nám to hodně, ale kontakt jsme si přece jen vzali.
Před 15h jsme dorazili k Národnímu archeologickému muzeu, vstup 2000 GRD. Prohlídka byla velmi zajímavá, ale také v tom vedru únavná. Klimatizace byla jen v jedné místnosti. Část muzea byla uzavřena, pravděpodobně renovují a zavádějí tu klimatizaci:). Viděli jsme obrovské množství dochovalé keramiky, šperků, zbroje a hlavně soch.
V 18.45 jsme měli sraz u východu z muzea, protože každý si šel prohlížet podle svého. Pak jsme si koupili velkého melouna a pořádně si na něm pochutnali. Teď již nám zbývalo jen najít nějakou pořádnou tavernu a nocleh. Po nějakém tom ptaní se po levné čtvrti, jsme se dostali do nejdražší oblasti Athén kde v hostelu pro studenty po nás chtěli 4500 GRD! Tak jsme se otočili, šli na metro a zamířili za černochem, kterého jsme potkali ráno. Hostel se jmenoval San Remo a byl blízko nádraží na které jsme přijeli v poledne. Nechali jsme si doporučit tavernu a opravdu to byla řecká taverna, kde vařili skvělá řecká jídla - gyros, mousaka a nechybělo ani místní vínečko. Dokonce jsme od "Big Bosse" dostali jeden džbánek zdarma, za tu útratu. Opět jsme se děsně bavili, protože na Bíkoš a Sóros se nedá zapomenout.
Kolem 23 hodiny byl zinscenován policejní zásah. No on byl opravdový, ale my jsme byli přímými svědky. Zatkli zde nějakého kurdského teroristu, který o pár ulic výše na někoho střílel.
Po vínku jsme byli pěkně veselí a cesta na spaní byla velmi zajímavá, ale bez úrazu jsme se dostali až na střechu na které jsme byli ubytovaní:) Měli jsme tam ještě asi 6 dalších spolunocležníků. Spát jsme šli kolem 1h.

8.00 Budíček, nikomu se nechce po včerejšku vstávat. Ale musíme, přece jen těch památek je v Athénách hodně. Byli jsme strašně moc překvapeni, když jsme zjistili, že tento den je v Řecku svátek a veškeré vstupy do památek jsou zdarma. Ušetřili jsme minimálně 4000 GRD. S prohlídkou jsme začali na Akropoli, kde je divadlo Heroda Attica, chrám Athény Níké, Propylaje, Erechtheia s předsíní s karyatidami, Parthenon, dále pak Dionýsovo divadlo, nahoře kaplí vytesanou do skály. Poté jsme se přesunuli do Athénské agory, hlavně k Hefaisteinonu, je zde i kopie Hadrianovy sochy, originál je v Národním archeologickém muzeu. Další zastávkou byl chrám Dia Olympského,kde se dochovalo pouze 15 z původních 104 korintských sloupů. Ale i tak je to úchvatný pohled. Prošli jsme také kolem Hadrianova oblouku a osvěžili jsme se u jednoho pítka, dokonalé osvěžení až na kůži:) Zjistili jsme, že ještě chceme vidět Věž Větrů. Při zjišťování, kde se nachází, se ukázalo, že byla v tom areálu odkud jsme přišli. Tak jsme se tedy vrátili a měli jsme štěstí. Dorazili jsme totiž ve 14.45 a zavíralo se v 15h. Na chvilku nás ještě vpustili dovnitř a my jsme si mohli aspoň věž nafotit.
Znaveni jsme odešli do naší oblíbené taverny Fitopoleio v ulici Psaron a dohodli se na dalším průběhu naší cesty - Mys Sounion.
Z této obědovečeře jsme se vydali v 17.30 hledat spojení. Jak ti Řekové vůbec mohou existovat! Ptali jsme se zase asi 10 lidí a každý nám řekl něco úplně jiného. Nejprve nás poslali na vlak, tam nás poslali na jiné nádraží, pak nám oznámili, že dnes už se tam nijak nedostaneme, pak že tam vlak nejezdí a že musíme busem a nádraží nikdo neznal. Nakonec jsme úspěšně v 19h nádraží našli a autobus nám jel dokonce hned v 19.30. V parku byla opět sousta toulavých psů. Jeden si tam pochutnával na nějakém holubovi, další bufetil v odpadkovém koši, další požíral plastikovou láhev.
V 19.30 opravdu odjíždíme na mys Sounion, i když jsme původně čekali úplně u jiného nástupiště:-) Ale dobrodružství stále nekončí. Již jsme viděli zbytky chrámu, který je na Sounionu a autobusák jel stále dál a dál. Když jsme se ho zeptali, proč nás nevysadil u té památky, jen nám oznámil, že nás vysadí u kempu. Odvětili jsme že do kempu rozhodně nechceme, že chceme někam na pláž. Opět souhlasil a Vysadil nás na konečné, že 100 metrů odsud je pláž. Jenže jsme se po 100 metech dostali do rozsáhlého přístaviště lodí. Tak jsme šli dál a dál, až jsme dorazili ke skládce. Museli jsme se tedy zeptat jestli je v blízkosti aspoň nějaká pláž. A opravu byla asi po 400 metrech, úplně jiným směrem:-) Nádherná, písčitá a ani moc odpadků tam nebylo. Takže ve 23.30 se nám přece jen podařilo utábořit. Pěkně jsme se vykoupali v moři a uvařili si polévku a bylo nám skvěle. Voda byla krásně teplá a vlnky byly také příjemné. Úžasně svítil měsíc,no vždyť byl také úplněk, moře krásně šumělo, skoro až hřmělo jak vlny narážely do nedalekých útesů, skoro se při tom nedalo ani spát. Ulehli jsme kolem 1h.

Vycházející sluníčko mě vzbudilo již před 7h, ale vstávat jsme vstávali až v 8h. Dali jsme si ranní koupel v moři a vyrazili v 10h opět na cestu. Šli jsme kolem pekárny, kde jsme si nakupili snídani a poradili nám tam, kde čekat na autobus směr mys Sounion, abychom nemuseli chodit až do města. Autobus měl jako obvykle 1/2h zpoždění.
Kolem 11h jsme dorazili k chámu Poseidona, vstup 800 GRD. Tento chrám je postaven na útesu a při pohledu dolu se nám objeví překrásně modré moře a skály. Chtěli jsme z útesu slézt přímo k moři,ale bohužel byla cesta dost příkrá.
Ve 12.15 se jdeme informovat na cestu do Athén a pak do Delf..
Ve 13h opravdu jel doporučený bus do Athén a řidič nám dokonce slíbil, že nás vysadí na místě odkud jezdí autobusy do Delf. Vysadit nás vysadil, ale na letišti. To bylo bohužel úplně na druhém konci Athén, než jsme potřebovali. Optali jsme se tedy paní policistky z Tourist Police a ta se skoro zhrozila, kdo že nám řekl takovou blbost. Museli jsme jet 2 městskými autobusy na nádraží. Autobusy si samozřejmě jely jak chtěli. Autobus do Delf jsme naštěstí ten den ještě stihli. Lístek stál 3150 GRD a autobus jel v 17.30. Mměli jsme asi 1,5h času a tak jsme chtěli zajít do nějaké taverny, ale opět byl nějaký svátek a taverny byly zavřené. Nezbývalo nám nic jiného, než se spokojit jen s chlebem a sýrem:-)
Ve 20.30 jsme dojeli šťastně do Delf , je to klasické turistické městečko v horách, samý hotel a taverna a jinak nic. Obhlédli jsme místo, kde by se dalo spát a zašli do jedné taverny na večeři, kde jsme si dali pita soulaki.
Ve 23h jsme vyrazili spát na stráň mezi serpentiny. Všude byly samé bodláky, takže nic moc. Klábosili jsme ještě hodnou chvilku o strátusu, mrtvolách a pozorovali hvězdičky - pár jsme jich dokonce viděli i padat.

9.00 Budíček. Zjišťujeme, že kolem nás jsou samé kozí bobky. Teď již je nám jasné, co to tady v noci smrdělo. :-).
10.00 Odchod směr památky se zastávkou na snídani. Jelikož jsme k památce dorazili ve 12h, kdy bylo největší vedro, šli jsme nejprve do muzea a pak teprve na kameny. V muzeu je spousta dochovalých věcí z pokladnic a vzácnýxh sochařských kusků. Vstupné bylo 2000 GRD. Delfy byly jedním z nejvýznamnějších center starořeckého kultu, věštírna boha Apollóna. Apollónova kněžka Pýthie zde pronášela v extázi nesouvislé výkřiky, z nichž kněží sestavovali odpovědi, často dvojsmyslné. Delfy jsou nádherným komplexem vykopávek - Appolonův chrám, kde dříve bývala jeho socha a věštila tam Pýthie. Dále zde je Pýthiin kámen, delfské divadlo, kde jsme si zahráli parodii na Beverly Hills 902 10. Doufáme, že naše inscenace byla úspěšná a náhodné diváky pobavila. Když jsme vyšplhali na samý vrcholek areálu, objevil se před námi stadion. Nebyl by to stadion,kdyby se na něm nesportovalo. Dali jsme si s Tombym běh na krátkou vzdálenost a Tomby s Evou hod do dálky s kloboukem. Všichni jsme zvítězili.:-) Na stadionu probíhaly soutěže Pýthijských her, které se pořádaly kadým čtvrtým rokem na počest Apollónova vítězství nad drakem Pýthónem. Cestou jsme potkali bandu ruských dětiček s červenými čapkami, tak jsme si zavzpomínali na ruštinu.
V 16h jsme se trochu ztratili, já a Honza jsme šli napřed na toalety a zbytek se stále nevracel, našli ještě jeden vchod k dalším památkám, který jsme my přehlédli. V 17h jsme se opět našli:)
Zjistili jsme, že autobus do Nauvpakos, kam jsme se chtěli dopravit, jede až ve 20.15, a tak jsme měli dost času na občerstvení a relaxaci. Zašli jsme hned do taverny vedle zastávky autobusu, ale tam nás silně zklamali, neuměli anglicky a přinesli nám polovinu toho, co jsme chtěli. Raději jsme odešli a koupili meloun a Ouzo ale ouzko nám nebylo, ba naopak. Povečeřeli jsme ještě na lavičce a náhle vedle nás zastavilo auto a z něj vylezli nějací lidé. A oni to Češi:-). Byli na cestách od konce července a teď již byli na zpáteční cestě, převážně putovali po Turecku. Bohužel už jsme neměli moc času, takže jsme si nemohli dlouho povídat, museli jsme na autobus.
Ve 22.30 jsme dorazili do Nauvpakos. Hned jsme zamířili k pláži a hledali vhodné místečko na spaní. Jenže tohle bylo typické přímořské letovisko, kde restaurace zasahovaly až na pláž. Nakonec jsme narazili na jednu zapadlou pláž, která sloužila nejspíš k úplně něčemu jinému než ke kupání, jednu dvojici jsme dokonce málem vyrušili v jejich činnosti.
Při vybírání místa ke spaní jsme se nakonec nedohodli a rozdělili se na 2 části já a Eva jsme šly spát a kluci šli za Řekem. My jsme jim nevěřily, ale nakonec nás našli a řekli, že se ještě zdrží v jedné taverně.

Budíček v 9h a hned ranní koupel v moři, prostě žúžo. Vyrazili jsme s Evou k nejbližší pláži, kde byly sprchy, abychom se mohly odsolit. Kluci měli za chvíli dorazit za námi. Bohužel jsme se nějak minuli a tak jsme s Evou čekaly a čekaly, čakaly...Nakonec to Eva nevydržela a šla se podívat na naše tábořiště a do včerejší hospody a oni nikde.
Ve 13.30 jsme se rozhodly jít hledat spoj do Patras v domnění, že se sejdeme s kukama až tam. Naštěstí jsme kluky našly hned ve vedlejší taverně. Pochutnávali si na rybičkách, po kterých jim bylo pak večer špatně:-). Přidaly jsme se tedy k nim a přečkaly v taverně to největší vedro.
Po vydatné koupeli v moři odcházíme v 17 h na autobus do Antirria, z Antirria trajektem do Rria a pak zase autobusem do Patras. Všechny spoje na sebe kupodivu krásně navazovaly, což dodnes nedovedu pochopit, a tak jsme v Patras byli v 18.30. Koupili jsme si lístky na trajekt společnosti Blue Star Ferries - Blue Sky za 5800 GRD. Trajekt jel až ve 23.55, takže jsme opět relaxovali v taverně a někteří se snažili rozchodit nevolnost.
Trajekt byl přistaven již ve 22h a tak jsme se nalodili, zakoupili Ouzo a popíjeli. Korfu jsme málem úspěšně zaspali, ještě, že dva vytrvalci vydrželi neusnout, jinak jsme jeli dál a dál až do Itálie:-)
K vylodění došlo v 7.30

V 8.30 snídaně v italském stylu, všichni jsme totálně vysmátí a jsme schopni strávit zbytek dne u odpadkového koše, no to byl jen chvilkový zkrat.
V 9h jsme se vydali opět hledat pláž, a opět smůla. Žádnou jsme nenašli. Nechápu, co ti lidé vidí na Korfu... Poseděli jsme aspoň u větrného mlýna, vyprávěli si o Jamesovi Bondovi, někteří i spali a zdálo se jim o jídle a hlady po něm ze spánku chňapali. Já jsem si zašla zaplavat a pak nakoupit nějaký ten suvenýr. Když jsem se vrátila, již byli všichni vzhůru a tak jsme se vydali, hádejte co?, no přece hledat tavernu:-) Byli jsme úspěšní, našli jsme správného Řeka, najedli jsme se, dali zmrzlinu a šli si zaplavat. Byl to takový relaxační den. Pak už nám jen zbývalo nakupit jídlo na cestu a čekat na odjezd trajektu domů. Všechny nás postupně přepadl smutek, protože se nikomu nechtělo domů, a hlavně do práce.
Náš autobus jsme našli ve 23.45. Přidali jsme se tedy k té výpravě, co celých 14 dní dřepěla na pláži a cpala se v restauracích. Ani neví o co přišli:)
Trajekt společnosti Minoan Lines jménem Piraeus odjíždí v 1h řeckého času, což je 0,00 našeho času. Měli jsme menší zpoždění, ale jak říkám, to není neobvyklé.

5.30 Budíček. Na přídí,kde jsme spali, byla trochu zima a vlhko. Včerejší odsolovací koupel přišla vniveč. No co se dá dělat, aspoň jsme si krásně vychutnali náš poslední východ slunce nad mořem. Tak jsme se kochali, koch, koch, koch:)
V 6.45 jsme se náhle stali Italskou lodí
V 7.30 jsme v Brindisi a vyrážíme směr Praha, kam jsme dojeli druhý den v 10h dopoledne. A to je celá naše cesta. Zazvonil zvonec a pohádky je konec. Snad zase někdy příště.