Tuto cestu jsme podnikli ve složení já, Michal, Eva a Martin.
Odlétali jsme v 8.30, ve 12.15 místního času jsme měli mezipřistání na ostrově Madeira. Náš let byl první let OK, který na Madeiře přistál a tak nás čekalo přivítání – čekali na nás hasiči a hezky nás pokřtili. Kapitán nás tedy musel uklidnit, že opravdu nejde o žádný technický problém ale o křest:-). Místní letušky nám ještě jako pozornost rozdali přívěsky s madeirskými tanečníky.
Na Madeiře jsme vysadili cestující, kteří zde končili a také vyzvedli ty, kteří se z dovolené již vraceli. Mezi nimi byl i Jiří Bartoška a Ondřej Soukup, takže na dovče nám nechyběli ani celebrity:-).
Ve 14.30 jsme konečně přistáli na našem cílovém ostrově – Tenerife. Autobuse jsme odjeli do Regency Resorts nedaleko Playas de las Americas, kde jsme měli zajištěné ubytování. PO ubytování jsme vyrazili na procházku k pláži. Bylo již však dost pozdě a tma, tak jsme jen smočili nohy ve vlnách a poslouchali šumění moře. Ach ta idylka, doma teplota kolem 5 stupňů a tady... 25.
Vstávali jsme před 10h, vykoupali se v hotelovém bazénku a vyrazili do Regency klubu zahrát si ping pong, zaplavat si v bazénku a pobýt ve vířivce. Během dne jsme zjišťovali nabídky na výlet do Loro parku. Chtěli jsme si výlet objednat u nás v hotelu, ale při objednávání jsme se dozvěděli, že v neděli v zimním období je park zavřený – ještě že jsme si nepůjčili auto a nejeli tam sami autem... Naše původní plány jsme si tedy museli trochu pozměnit. Zašli jsme si zarezervovat půjčení auta již na neděli místo na úterý. Šlo o Citroen Saxo a to za 106 EUR na 5 dní, byla to nejlevnější nabídka a jak jsme pak zjistili, mělo to své opodstatnění. Spojka byla dosti vykloktaná. K večer u jsme zašli k moři, kde jsme se již konečně vykoupali. Spát se šlo kolem 23. hodiny.
Vstávali jsme kolem 8h a po snídani jsme vyrazili do půjčovny auto,
pro zamluveného Saxíka. A hned jsme vyrazili za naším prvním
cílem – Barranco del Infierno (Pekelná soutěska). K soutěsce
jsme dorazili kolem 11 hodiny a s údivem jsme zjistili, že je nutné
zaplatit vstupné 3 EUR a co hůř, že je nutné si výlet nejdříve
telefonicky objednat. Při tomto překvapení jsme měli nakonec ještě
štěstí. Nebyl ještě vyčerpán denní limit návštěvníků, a tak
jsme na řadu přišli za hodinu a čtvrt. Čas jsme strávili prohlídkou
městečka Adeje se svým starým kostelíkem. Ti co přišli hodinu
po nás již takové štěstí neměli a museli si výlet objednat na
jiný den. Ještě vlastně jedno štěstí jsme měli, vzhledem k tomu,
že byla neděle, vstupné se neplatilo:-).
Do soutěsky jsme tedy vyrazili ve 12.15. Odhadovaná doba prohlídky je na 3 hodiny, ale tento čas jsme trochu překročili – udělali jsme si piknik. A určitě je nezbytné se do soutěsky pořádně obout, procházka po asfaltovém chodníčku to rozhodně není. Cesta soutěskou je lemována opunciemi, kaktusy a dalšími suchomilnými rostlinami. Písčitá cesta se pomalu mění v cestičku kamenitou a nejzazším bodem výletu je vodopád, který v době sucha není zrovna obrovský, spíš je to jen malý pramínek vody. Cestou vidíte z cesty ubíhat spoustu ještěrek, které cestu vyhledávají na vyhřívání se na sluníčku.
Po návratu ze soutěsky se nám již nechtělo chodit k moři a takjsme večer strávili u bazénku.
Tento den přeskočím jen velmi stručně. Byl věnován nabídce cestovní kanceláře ke koupi týdnu dovolené. Byl to vlastně odpočinkový den s prohlídkou různě luxusních apartmánů zakončený koupáníčkem v moři.
Úterek byl ve znamení výstupu na nejvyšší vrchol Španělska Pico
del Teide. Chtěli jsme se na tento den pořádně vyspat, ale to se
nám nepodařilo. Ve 3h vzbudila Evu kočka, kteý vnikla k nám do
apartmánu. To pak vzbudilo ostatní a při střídačce na záchodě
jsme objevili švába. K jeho honičce a následnému zabíti však
došlo až ráno. Michal vyzbrojen štětkou na záchod hnil švába
přes celý obývák až jej u postelí skolil:-).
Na cestu k výchozímu bodu na Teide jsme vyrazili po 7. hodině. Cesta autem trvala něco málo přes hodinu, klikatila se po okolních kopcích. Zprvu pustou krajinu nahradila krajina plná borovic, která se opět změnila v krajinu pustou – vypadala jako čerstvě zorané pole, jenže místo hlíny zde byly kameny.
kV 9. hodin jsme konečně vyrazili na cestu vzhůru, výchozí bod byl
ve výšce cca 2390 m.n.m. Nebyli jsme sami, na parkovišti bylo již
několik aut před námi a spousta nadšenců nás ještě během dne
předcházela. Cesta byla zprvu pohodová, široká tak,a by po ní
mohlo jezdit i auto. PO necelé hodince jsme se dostali namísto, kde
jsou takzvaná Teidská vejce. Jde o kulaté obrovské kameny, které
byly sopkou při výbuchu vyplyvnuty, na písečném prostranství se
tak opravdu vyjímají i tím, že jsou na rozdíl od žlutého písku
naprosto černé.
Pak se cesta radikálně mění, širokou cestu nahradí úzká pěšinka klikatící se příkrým svahem vzhůru. Se stoupající výškou byla cesta čím dál tím náročnější. Kolem 13.h jsme dorazili k chatě Refugio de Altavista. Chata se často využívá k přespání a pokračování ve výstupu na samotný vršek druhý den. My jsme však neměli patřičné povolení, které je nutné mít k výstupu až na samotný vrchol kráteru ve výšce 3710 m.n.m. a tak jsme pokračovali dál k vrchní stanici lanovky. Tohoto bodu jsme docílili kolem 15.hodiny. Měli jsme toho celkem dost, všechny nás začala pořádně bolet hlava. Na zimu, která zde byla jsem naštěstí byli pořádně připraveni – teplota se mohla pohybovat kolem 5 stupňů. Při pohledu na turisty, kteří se sem nechali vyvézt lanovkou a měli na nohách sandály a na sobě kraťásky s tričkem, nám však byla zima z nich:-).Pokochali jsme se pohldeme z vyhlídky, zde již byl značně cítit sirný zápach a vyrazili opět na cestu zpět. Vycházeli jsme asi v 15.30 a k autu jsme dorazili až kolem 19.h, kdy již byla tma. Kamenitou cestu jsme naštěstí zdolali ještě za světla. Celkově cesta byla dost náročná, ale zvládli jsme to. Do hotelu jsme dojeli kolem 21.hodiny a nedlouho na to jsme šli spát.
Pro změnu noc na tento den má za následek, že nemám ráda kufry
na kolečkách, rozhodně ne v rukou turistů, kteří s nim a jezdí
v noci po schodech:-( .
Kolem 8.30 jsme vyrazili na další výlet a do na severní část ostrova do Loro parku. Jde vlastně o takovou mini ZOO, za shlédnutí zde rozhodně stojí lachtaní show, delfíní show a loro show. Zvířátka jsou to rozhodně šikovná a hlavně je „show“ baví. Ono to vlastně baví i ty lidi, kteří mají zvířata na starosti. Je to na nich zkrátka vidět:-). Za shlédnutí také stojí pavilon tučňáků,, kteří tam mají komfort se vším všudy a to i se sněžením. Po pozdním obědě jsme se zašli ještě vykoupat do moře, ale to bylo překvápko, takové vlny jsem ještě neviděla, měly dobré 2 metry. Z koupání toho tedy moc nebylo, jen jsme blizoučko u břehu poskakovali ve vlnách. Do hotelu jsme přijeli opět za tmy kolem 21.h.
Kolem 8.30 jsme opět vyrazili na cestu, tentokrát jsme měli v plánu okružní cestu po ostrově. Nejdříve jsme vyrazili na východ do pohoří Anaga, kde jsme se plahočili úzkými serpentýnami po kopcích a kochali se vyhlídkou na okolí. Sjeli jsme až k pláži Las Teresitas, kde je jediná pláž se žlutým pískem který sem byl dovezen ze Sahary Ostatní pláže sou díky sopečné lávě černé. Na Las Teresitas však bylo dost zima a větrno, takže na žádné velké koupání to nebylo. Po 13. h jsme se tedy vydali na další cestu a to za největším dračím stromem na ostrově. Dle legend má být strom starý až 3000 let, ale botanici si myslí, že jeho stáří je kolem 500 let. Na koupání již toho dne nedošlo, protože počasí bylo opravdu chladné a tak jsme vyrazili do hotýlku. Ještě za šera jsme projížděli soutěskou Maska, která opravdu stála za to. Jestli jsem si ráno mysleli že v Anaga jsou úzké silnice se serpentýnami, tak teprve tady jsme poznali, že je možné mít ještě hustší serpentýny a užší silnice. Naštěstí jsme vše bez úhony projeli a dorazili do hotýlku kolem 20. hodiny.
Poslední den našeho pobytu u moře. Vstali jsme kolem 8. hodiny, nasnídali se, uklidili apartmán, vrátili klíče, vrátili auto a šli se ještě naposledy vykoupat v moři. Pak už jsme se jen vrátili do hotelu, objednali si taxi a nechali se odvézt na letiště odkud nám v 15.15 odlétalo letadlo.
Na pražském letišti jsme přistáli kolem 22.hodiny místního času. A to je konec našeho slunného pobytu.